eshop muj-kompas.cz


Vytrvej v rozhodnutí napsal: Aleš Kalina


Umím učinit  kvalitní rozhodnutí? Dovedu zhodnotit svůj současný stav a dobře vím, co mé rozhodnutí způsobí pro můj život i pro životy ostatních lidí kolem mě?

Dovedu se rozhodnout, že se budu lépe starat o své tělo cvičením, správnou životosprávou.

Dovedu svoji tíživou finanční situaci vyřešit rozhodnutím utrácet méně a spořit nebo odmítnutím další půjčky přispět k menšímu zadlužení.

Dovedu se rozhodnout se lépe chovat ke svému partnerovi, chodit domů včas, lépe se starat o děti, či si častěji vyrazit na příjemný výlet. Ano to všechno již dovedu.

Co ale způsobí, že u svých rozhodnutí vytrvám? Že neposlechnu starý návyk dělat věci jako vždy a vytrvám u svého nového životního směru?

Rozhodnutí mohou být velká či malá, ovlivňující jenom mě nebo více lidí a  pro všechny situace platí jedno pravidlo. Jsem tam, kde jsem, protože jsem se kdysi rozhodl a mé rozhodnutí mě dovedlo právě tam, kde se dnes nacházím.

Rozhodnutí samo o sobě má velkou moc pouze tehdy, pokud mu dáme čas se projevit. Nestačí se jednou rozhodnout a pak nic. Rozhodujeme se stejně i další dny nebo své prvotní rozhodnutí měníme. Teprve dlouhodobé setrvávání v učiněném rozhodnutí přináší ovoce.

Vidíme tedy, že ukvapené rozhodování bez hlubokého přesvědčení o správnosti, či důležitosti dané věci, nás zavede velmi rychle zpět do starého systému. Někdo mě může nádherně namotivovat ke skvělému životu plného dobrých věcí a já plný nadšení volím nový směr a jsem ochoten všechno řečené rychle vykonat, jen abych již ten vysněný život měl. Nabuzení řečí však častokrát rychle vyprchá a okolnosti a povinnosti, zaběhlá rutina dne, nás rychle vrací do původního kola zvyku. Zase špatně jíme, zase nejdeme cvičit, zase utrácíme víc než máme a zase jdeme do nudné práce, na kterou stejně pořád nadáváme a jsme si stoprocentně jisti, že ji jednou musíme změnit.

Přicházíme k poznání, že rozhodnutí samo o sobě nestačí. Potřebujeme i silné přesvědčení, že věc, pro kterou se rozhodujeme, je pro nás důležitá, že se nám vyplatí pro ni změnit svůj doposavad namalovaný svět a vykročit zcela novým směrem. 

Do hry vstupuje i odhodlanost v nastoupené nové cestě vytrvat, dát průchod novému směru. Za všech okolností neprohrát se starými návyky a bravurně vykonávat maličké krůčky ke zvládnutí nové životní cesty.

Proti všem dosavadním návykům si prostě udělám půl hodiny času denně na běh, masáž, saunu či jinou relaxační činnost. Neutratím předem stanovené peníze, nesáhnu po dalším nákupu na splátky, neutrousím štiplavé slovo a nenechám se strhnout do boje argumentů, jež stejně rozněcují pouze neúčinný boj.

Co ale dělat v případě, že mám chuť věci změnit, několikrát jsem se i rozhodl pro změnu, ale nedaří se mi udržet nastolené rozhodnutí, a vracím se zpět? Častá otázka, že ano? Jak jsme si již mnohokrát řekli, mozek pracuje na základě srovnávání skutečností uložených v paměti. Pokud se vracíme ke starým způsobům jednání, je tomu tak proto, že nový styl nemá v sobě ještě příznak příjemného a nestal se z něj návyk.

Ukažme si to na příkladu řešení nadměrné váhy. Jednoho dne si při oblékání kalhot uvědomíme, že další dírka již na pásku není. Jaké překvapení! Rozhodnu se tedy po celodenním úporně staženém žaludku páskem upnutém na max, že nasadím odtučňovací kůru. Nejlépe nebudu jíst večer. Plný odhodlání vstoupím do nového dne, vše probíhá dle plánu, nepřejídám se, ale večer dostanu obvyklý hlad a neskonalou chuť, byť něco malého zakousnout. Mé rozhodnutí mi však diktuje něco jiného. Začíná boj dvou složek osobnosti. Jedna, ta stará, chce pokračovat ve starém návyku, který ale vedl ke hromadění tuku, což ale kupodivu stará osoba nepovažovala za tak důležité a druhé, té nové, jakoby vytvořené naším novým rozhodnutím. Začínáme prožívat vnitřní boj, rozporuplnost osobnosti, na jedné straně obrovskou touhu se najíst a na druhé straně touhu vytrvat v nově nastoleném rozhodnutí. Vždy vítězí to, kde má mozek přiřazenu větší hodnotu prožitku. Porovnává a porovnává až centrum rozhodování vydá konečný pokyn k činu – vytrvat či spolknout. Vždy následuje další emoční řetězec nazývaný „pocity po činu“ a všichni je známe. V případě polknutí se krátkodobé uspokojení promění v zármutek z nedodržení a v případě vytrvání blahodárný pocit vítězství vedoucí k utužení rozhodnutí. 

Mnozí se častými prohrami zvítězit sami nad sebou dostanou do apatie a přestanou svoji obezitu řešit nákupem nového pásku s konstatováním, že už to zkoušeli mnohokrát a nic. Deprese z prohry je vyšší než špatný pocit z obezity. A tak se to srovnávání točí pořád dokola. Stále se všechno srovnává a porovnává, přerovnává a kombinuje.

Dobrou radou jak vyhrát boj je se naučit proti sobě nebojovat. Každý boj nás oslabuje. Přiraďme si k předmětu rozhodování kladnou emoci. Například představme si sami sebe o 10 kilo lehčí, jak se příjemně cítíme v obleku, jak se lehčeji svlékneme na pláži atd. Pokaždé při osobním souboji dvou našich osobností se nesnažme bojovat zákazy a domlouváním a sebetrýzněním, ale přeorientujme svůj mozek na kladné a příjemné emoce při získání tíženého stavu.

Nový návyk se vytváří 30 dnů. Pak nám vše nové opět půjde samo a budeme se divit, jak jsme v tom starém mohli tak dlouho zůstávat, vždyť je to přece tak jednoduché a příjemné, žít ponovu.

Sdílet na Facebooku

Doporučujeme:  Muj-kompas.cz | CD Time management | CD o výchově dětí | DVD o talentu | DVD o dobrém pocitu | Životní partner | DVD finance | Jak zbohatnout | | Dobrý pocit | Léčba deprese | Partnerske vztahy | Emocni-rovnice.cz
Copyright © 2013  MindSoft s.r.o. Ochrana osobních údajů | RSS