eshop muj-kompas.cz


Mám z toho depku-vznik a příčiny napsal: MUDr. Martin Anders, PhD

Komentář Aleše Kaliny uveden fialově

Deprese
Deprese nepochybně provází lidstvo převážnou část jeho historie. (Samozřejmě, poněvadž vychází z funkce mozku a jeho geniality. Mozek pracuje na základě srovnání informací a ke své funkci používá jak hmotných tak i nehmotných prostředků. Jeho základní funkcí v oblasti vědomí je přivést člověka ke svému cíli, kde se i maximálně utilizuje, a používá k tomu pocit dobré nálady.) Již starověk znal depresi (příznaky nemoci popisované starými autory se velmi podobají dnešním) a z historek lze odvodit, že melancholii měli v antickém Řecku na svědomí olympští bohové a u židů za ní stál trestající Jehova.

Význačný lékař Hippokrates ve 4. století před naším letopočtem rozpoznal a označil tuto duševní chorobu jako melancholie a předpokládal, že postiženým orgánem je mozek, kde se hromadí nadměrné množství tzv. černé žluče. Lékaři na černou žluč věřili dva tisíce let! Slavný Paracelsus nevěřil na černou žluč a doporučoval spíše látky vyvolávající smích.

Lze říci, že prvním "antidepresivem", které bylo užito lékaři v léčbě deprese, bylo opium. Těm movitějším nemocným lékaři doporučovali pobyt u moře, hojnost jídla, pití a užívání sexuálních rozkoší. Není tajemstvím, že deprese postihla i řadu význačných osobností, mimo jiné k nim patřil Poe, Twain, malíř van Gogh, hudební skladatelé Mahler a Schuman.

Jaká je příčina vzniku depresí
Ačkoliv depresi dobře poznáme a umíme ji u velkého počtu lidí i vyléčit, ale bohužel stále není známa její příčina. (V mnoha případech již příčinu znám. Vychází z funkce mozku a jeho geniální schopnosti srovnání dat v něm uložených i externích).

V zásadě můžeme depresivní poruchy rozdělit dle uvažovaného původu na dvě skupiny. První je vyvolána známým poškozením nebo onemocněním mozku (úraz, dlouhodobá choroba), již rozpoznanou tělesnou chorobou nebo je způsobena některými léky či drogami. Příčina je tedy u této skupiny známa.

Druhá skupina tzv. primární deprese je spojena s nedostatečným množství látek v mozku, pomocí kterých nervové buňky přenášejí mezi sebou informace. (Mozek stojí za vším, co se děje. Pokud je látek méně, vždy za tím něco stojí. Pokud chceme zvýšit tyto látky a neznáme příčinu poklesu sekáme plevel, ale nevytrháváme kořínky. Celé tělo je řízeno pomocí důmyslných rovnic a ty stojí i za poklesem patřičných látek dobré nálady). Potíže může, ale také nemusí vyprovokovat psychická zátěž, vůči níž jsou v tomto ohledu někteří lidé geneticky zvýšeně citliví. Depresi může vyvolat i tělesná choroba a tento stav není výjimkou a zejména to platí u starších lidí.

Poruchu nálady mohou způsobit také podávané léky (např. kortikosteroidy, cytostatika, protizáchvatové léky, léky proti početí, neuroleptika, léky proti alergiím, léky pro léčbu zvýšeného krevního tlaku, hypnotika) v těchto případech je nutné upozornit lékaře, který léky ordinoval, aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem.

Je nesporné, že deprese může vzniknout také v důsledku užívání alkoholu nebo drog (opioidy, sedativa, hypnotika, kokain, těkavé látky). Alkohol sice zpočátku působí úlevu lidem, kteří v depresivním napětí, ale tento efekt je jen krátkodobý.

Jaké jsou příznaky deprese
Lékařským pojmem deprese označujeme psychickou poruchu (nejde o poruchu, ale o nepoznané funkce mozku, které se mi podařilo odhalit), která se ve své nejtěžší formě projevuje smutnou a sklíčenou náladou (vysvětlením jak vzniká nálada, dostaneme i výklad všech ostatní jevů a stavů, které mozek produkuje) způsobující nemocném u duševní trýzeň a bolest. Na přechodnou dobu dojde k rozvrácení dosavadního pacientova života.

Opravdová deprese je vážná nemoc (nejde o nemoc ale o ztracenost ve vlastním světě, kterou mozek signalizuje pomocí negativních pocitů. Pokud ji dlouhodobě nerespektujeme, propadneme se do bolestné psychické zkušenosti), která se stává jednou z nejhorších zkušeností, s níž se může člověk během svého života potkat. Tato deprese je chorobným stavem výrazně odlišným od "smutku všedního dne", především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. Jde o nemoc, nikoliv o lenost či nedostatek vůle nebo slabošství.

Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná! (Vše je vůlí ovlivnitelné, pokud se to zachytí včas. A pokud se to již nedá vůlí ovlivnit, tak je zapotřebí pochopit proč tomu tak je. Jednoduše proto, že dlouhodobé přijímání situací, které působí psychické trauma, způsobí v hlavě přiřazení hodnoty pravda těmto nepříjemnostem). Svými důsledky postihuje nejen toho, kdo jí trpí, ale i jeho nejbližší rodinné příslušníky. Je provázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, o svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky. (Je zapotřebí popsat tyto vlastnosti a kde mají svoji příčinu a jak se mezi sebou prolínají či negují).

Často slyšíme od pacienta, že přemýšlí o ztrátě smyslu života, o naprostém chybění životního cíle, o ztrátě odvahy žít a poprat se s obtížemi, které ho na cestě životem potkávají. (Pokud pochopíme, proč tyto myšlenky lezou do hlavy, získáme mapu chování jedince). Ovládají ho pocity ztráty vlastní ceny, obavy ze smrtelných nemocí, infarktu, rakoviny, AIDS nebo ze zešílení. Myšlenky jsou zpomalené, odbíhají od činnosti. Většina nemocných v depresi cítí únavu, tíhu, malátnost, vyčerpanost. Výrazný pocit ztráty energie může dosáhnout až takového stupně, že je člověk schopen jen ležet . Někomu bývá nejhůře ráno, jinému naopak večer.

Někteří nemocní si stěžují již ráno (ranní únava je dána zmatenou indexací informací během noci. Pokud máme v hlavě rozporuplná data, mozek neví co s tím a kam a jak je třídit). na pocit únavy "jakoby celou noc skládali uhlí". Soustředění na aktivitu je zhoršené. Každá činnost, duševní či fyzická, vede rychle k únavě. Mnoho depresivních se předčasně probouzí (v tomto případě mozek žádá vstup od vědomí, protože neví, co s informacemi má dělat) a není již schopno usnout. Jindy popisují problém s usínáním nebo lehký, často přerušovaný spánek, po kterém chybí pocit odpočinutí.

Co neovlivníte
Již od dětství existuje riziko výskytu deprese (záleží na výchově a vlivu primární autority), ale přesná čísla určující výskyt deprese v této věkové skupině neznáme, velmi pravděpodobně je procento postižených jen o něco nižší, než je výskyt deprese u dospělých. Velká část nemocných dětí není rozpoznána a tudíž ani řádně léčena, neboť stanovit diagnózu je velmi obtížné. Víme však, že se deprese projevuje u dětí odlišným způsobem, než u dospělých jedinců.

Kolem 10. roku života jsou již popsány stavy podobné potížím dospělých. Dětem nechutná jíst, jsou unavené, stěžují si na bolesti břicha, nudí se, mívají poruchy chování, utíkají z domova či se sebeobviňují. (Opět je důležité najít kořen těchto vlastností a popsat jejich vznik.) Výskyt deprese je do puberty u obou pohlaví stejný. Před pubertou je poměr mužů a žen přibližně stejný, po pubertě se mění. Z ne dosud jasných důvodů je v dospělosti dvakrát častější deprese u žen. (Protože změny nálady vznikají na základě srovnávání emocí, které jsou u žen vyšší než u mužů). Vrchol výskytu pro obě pohlaví je mezi 25 – 40 lety. Celoživotní riziko pro rozvoj deprese je u žen 20 – 25 % a u mužů 7 – 12 %.

Stáhni si PDF verzi

Sdílet na Facebooku

Doporučujeme:  Muj-kompas.cz | CD Time management | CD o výchově dětí | DVD o talentu | DVD o dobrém pocitu | Životní partner | DVD finance | Jak zbohatnout | | Dobrý pocit | Léčba deprese | Partnerske vztahy | Emocni-rovnice.cz
Copyright © 2013  MindSoft s.r.o. Ochrana osobních údajů | RSS